Farma Václav Lapka

Letní dovolená oveček

Člověk si nemusí jezdit odpočinout do dalekých vod exotiky, aby zjistil, že ráj klidu a pohody nalezne i zde v Čechách. Jedno takové místo my, Lapkové, známe a pravidelně si tam jezdíme užívat letní prázdniny. No a jednou, za horkého letního dne, kdy se taťka prosekával tamějšími kopřivami a bodláčím na louce, co připomínala spíš bažinu, ho napadla geniální myšlenka.

Nápad dostal pracovní název: Ekologické živé sekačky a rodina se pustila do práce. Kolem louky jsme v roce 2013 postavili ohradu a rok na to v květnu jsme poprvé na chatu do Jižních Čech dopravili 6 ovcí a jednoho beránka. Vybírali jsme pouze z narozených beránků a jednoročních Hugových dcer, které neměli mladé.

Spokojené ovečky si užívaly dovolené na chatě. Rychle si zvykly na nového baču – našeho dědu. Přes den byly na pastvě v ohradě a každý večer, když jim děda nesl kyblík šrotu, netrpělivě už vyčkávaly u korýtek a bečely jedna přes druhou. Takto si ovce hověly v novém prostředí. Pak léto vystřídal podzim a na konci října toho roku jsme je přivezli zpátky ke stádu.

Od té doby tam už 3 roky pravidelně ovečky vozíme. Za tu dobu nás párkrát překvapily svým důvtipem. Naprosto rychle pochopily smysl zakázaného ovoce, a že tráva za ohradou bude vždycky chutnat o něco lépe, než ta uvnitř jejich výběhu.

I letos nás nezklamaly. Probouraly se plotem a utekly do lesa, kam se je náš statečný děda vydal hledat. O pár hodin později se ovce vrátily a přivedly s sebou zdrceného dědu, který si od záchrany odnesl tak akorát otoky na nohou. Následně děda ohradu spravil a na nějaký čas byl klid. Pak ale ovečky přišly s dalším plánem, vyzdvihnout branku od ohrady z kolíků a otevřít si tak cestu k zelenému jetelíčku.

Nevěřila jsem, že by se k tomu odhodlaly, když po půldenním hlídání nejevily známky rebelství.

Tak jsem je na hodinu nechala bez dozoru. Chyba.

Tak si říkám, že ovce nejsou hloupé, jen chytře hloupé hrají, spolu s beranem v hlavní roli Švejka.

Jen co se dostatečně nacpaly, děda přišel od zahrádky. S plným břichem za ním se loudaly. Šťastné jak nikdy, do ohrádky.