Konopné Vlákno
Konopné vlákno je vysoce udržitelné a jedno z nejpevnějších a nejdelších přírodních vláken z rostlinné říše s obsahem celulózy více jak 70 %. Rostlinu chrání před jejím zlomením a poleháním a je schopné rozptylovat a pohlcovat zvuk a UV záření. Konopí je „lýková“ vláknitá rostlina podobná lnu, kenafu, jutě a ramie.
Stonek se skládá z primárního vlákna, poskytující tzv. dlouhé vlákno (textilní) a ze sekundárních vláken tvořených kambiem, která vytváří při zpracování hrubší a kratší koudel. Ze dvou třetin stonku je část dřevitá, zvaná pazdeří (hurdy), jejíž úkolem je podporovat stabilitu rostliny a rozvádět půdní roztoky
JAK SE SKLÍZÍ VLÁKNO
Drobné pozemky se obvykle sklízejí ručně – tradičním způsobem. Rostliny se stříhají ve výšce 2 až 3 cm nad půdou a nechají se na zemi uschnout. Řezané konopí se ukládá do řádků, kde se suší až čtyři dny. Následuje máčení konopí pro oddělení vlákna od dužiny. Buď stvoly byly máčeny vodou, přičemž svázané konopí plave ve vodě, nebo rosením, přičemž konopí zůstává na zemi a je ovlivňováno vlhkostí v rosné vlhkosti a plísněmi a bakteriálními účinky.
Současné technologie již dokáží zpracovat takřka nerosený stonek, díky němuž se urychluje práce na poli a zvyšuje se úspěšnost celé sklizně. Eliminuje se riziko přerosení a hniloby. Vlákno má světlejší barvu a oddělené pazdeří je voňavé a žlutavé. Pokud konopí je pěstované na vlákno, sklízí se zpravidla v polovině srpna, plodina určená na semeno se sklízí později, a to od poloviny září.
Dnes náročnou ruční práci usnadňují kombajny. Stále se ale jedná o jednu z nejobtížnějších sklizní, kdy konopný stonek a jeho vlákna často ucpávají i speciálně upravené řezače pojiv pro tuto sklizeň. Konopí se sklízí do balíků dosahující váhy až 400 kg, která se nejprve uskladní a poté dál zpracovávaj
ZPRACOVÁNÍ VLÁKNA TÍRENSKÝM ZPŮSOBEM
Nejprve se ke zpracování používaly nástroje ruční a nemechanizované, tzv. trdlice a vochle, pomocí nichž se stonek lámal a vyčesával. V moderním světě se zpracování stonku konopí provádí na tírenském zařízení, kde je stonek rozmělněn a zároveň odděluje vlákno od pazdeří. Vzhledem k paralelně uspořádaným konopným stonkům, je potřeba ruční práce na jejich vkládání do strojů až po odebírání zpracovaného materiálu. To je jeden z hlavních důvodů, proč od tírenského zpracování bylo postupně ustupováno, jak v Evropě, tak i v ČR. Dalšími důvody byly i zastaralost strojů a neexistence nových řešení pro konopné zpracování.
Naše farma se s těmito problémy dokázala vypořádat a v roce 2013 jsme vytvořili nový prototyp farmářské tírny, která funguje dodnes jako jediná funkční tírna na zpracovávání konopí v rámci území České Republiky.
Proč u nás konopářství zaniká?
Kvůli absenci zpracovatelských firem. To znamená nedostupnost technologií pro zpracování stonků na vlákno nebo technologie pro zpracování semene. Nedostačující podpora od státu.